Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Čištění fasád, čištění fasád Praha, mytí fasád, mytí fasád Praha, inspekce a znalecké posudky fasád, repase fasád, renovace fasád, vysokotlaké čištění fasád, parní čištění fasád, čištění fasád suchým ledem, tryskání fasád, pískování fasád, opravy fasád, nátěry fasád, čištění graffiti, anti-graffiti ochrana fasád, impregnace fasád, samočistící ochrana fasád, instalace ochranných systémů proti ptactvu, výškové práce je naše firma Fasádní Servis® připravena zajistit dle Vašeho přání a požadovaného rozsahu služeb dle našich interních směrnic ISIS System® a odborné licence a certifikace společnosti IICRC.

opravy fasád

Naším cílem, je dosáhnout vysoké efektivity námi prováděných výškových fasádních prací a kvalitního výsledku. Důkladným pracovním postupem, kteří naši pracovníci dodržují na základně striktního firemního manuálu se naší firmě tohoto cíle daří dosáhnout a i díky spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a fakultou ČVÚT v Praze.

pískování fasádVysoká škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

V čem se liší studium na VŠCHT Praha od výuky na ostatních školách s chemických a chemicko-technologickým zaměřením? Na VŠCHT Praha je kladen důraz na praktickou výuku studentů.

Absolutorium VŠCHT Praha je dobrou vstupenkou k perspektivnímu a prestižnímu uplatnění ve výzkumné, technologické i manažerské sféře v České republice i zahraničí. Bez moderní chemie se neobejde medicína, farmacie, počítačové a komunikační technologie, genetika, ochrana životního prostředí, kvalita potravin a vody, kosmický výzkum a řada dalších odvětví.

Fakulta technologie ochrany prostředí

Fakulta Vysoké školy chemicko-technologické v Praze nabízí výuku v magisterském studiu a je kombinací přírodovědného a technického vzdělání. S přihlédnutím k požadavkům průmyslové praxe je studium tvořeno předměty chemického základu, matematicko-fyzikálními předměty a inženýrskými odbornými předměty. Při laboratorní výuce je důraz kladen na samostatnost, na osvojení inženýrského myšlení a na systémový přístup k řešení zadaných problémů. Kromě toho se studenti naučí pracovat s počítači a využívat běžný i specializovaný inženýrský software.

Fakulta chemické technologie

Fakulta je jednou ze čtyř fakult Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Fakulta chemické technologie sdružuje 10 ústavů a jedno společné pracoviště zřízené ve spolupráci s AV ČR:

  • 101 ústav anorganické chemie
  • 105 ústav anorganické technologie
  • 106 ústav kovových materiálů a korozního inženýrství
  • 107 ústav skla a keramiky
  • 108 ústav chemie pevných látek
  • 110 ústav organické chemie
  • 111 ústav organické technologie
  • 112 ústav polymerů
  • 126 ústav inženýrství pevných látek
  • 141 laboratoř anorganických materiálů
  • 143 laboratoř informatiky a chemie
  • 148 ústav chemické technologie restaurování památek
  • 150 děkanát Fakulty chemické technologie

Historie vysoké školy chemicko-technologické v Praze

Po založení pražské univerzity Karlem IV. v roce 1348 byly na fakultě svobodných umění (později filozofické fakultě) vyučovány z přírodních věd především matematika a astronomie, a také základní poznatky alchymie.V 15. a 16. století se od alchymie oddělily směry empirických, tedy pro společnost přímo využitelných, postupů. V zemích Koruny české shrnul Georgius Agricola v první polovině 16. stol. své zkušenosti z hornictví a hutnictví v díle De re metallica libria k alchymistům se stavěl velmi kriticky. Ještě na přelomu 16. a 17. století však na dvoře Rudolfa II. působila řada alchymistů, z nichž někteří nepochybně sledovali především zištné cíle. Z dnešního pohledu si však alchymie zaslouží naši úctu.

V jezuitském područí byla výuka přírodních věd na Karlo-Ferdinandově univerzitě potlačena. Výjimkou byl Jan Marek Marci, profesor lékařství a osobní lékař císařů Ferdinanda III. a Leopolda I.Teprve koncem 18. století byla při osvícenských reformách a po přechodu university pod státní správu zavedena výuka lékařů s důrazem na studium přírodních věd.

Rozvoj manufaktur a počátky průmyslu v českých zemích ve druhé polovině 18. století vyvolaly potřebu založení dalšího vysokého učení, pražské polytechniky. Již v roce 1707 byla v Praze založena Česká stavovská inženýrská škola. Na základě projektu Františka Josefa Gerstnera, který vycházel z modelu pařížské polytechniky, byla v roce 1806 přeměněna na Český stavovský polytechnický ústav, pražskou polytechniku. Pražská polytechnika se původně skládala z matematického a chemického oddělení a od svého založení až do roku 1870 sídlila v budově Svatováclavského semináře v dnešní Husově ulici. V průběhu 19. století se chemie stala významným odvětvím na pražské univerzitě.

Počátkem roku 1803 podepsal císař František II. zakládací spisy pražské polytechniky (nazvané Královské stavovské technické učiliště), na které byla po období příprav dne 10.11.1806 slavnostně zahájena výuka ve dvou odděleních, matematickém a chemickém. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je přímou pokračovatelkou tohoto chemického oddělení pražské polytechniky.

Na chemickém oddělení byla vyučována všeobecná chemie, ale i chemie praktická, zaměřená na nejdůležitější české průmyslové obory, tj. sklářství, železářství a běličství a barvířství pro potřeby textilního průmyslu.

Vzrůstající poptávka po znalostech o surovinách sklářského a železářského průmyslu byla podnětem k založení mineralogického oboru, který od poloviny 19. století vychovával i geologické odborníky pro rozsáhlé stavby silnic a železnic. První profesor mineralogie na pražské polytechnice František Xaver Maxmilián Zippe zde založil v první polovině 19. století mineralogickou sbírku, kterou pečlivě doplňovaly generace učitelů. Tato sbírka, nyní umístěná na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, je po sbírce Národního muzea druhou nejcennější kolekcí minerálů v České republice.

Na přelomu 19. a 20. století již byly na chemickém oboru pražské polytechniky vyučovány anorganická, organická, analytická a fyzikální chemie, včetně rozsáhlých laboratorních cvičení, a dále chemie technická v řadě zaměření a s laboratorní výukou, např. v analýze minerálů, technickém rozboru plynů a cukrovarnické analýze.

Prostorová náročnost laboratorní výuky si vynutila postavení zvláštní budovy pro chemický odbor v Trojanově ulici, ve které byla v roce 1911 zahájena výuka. Při reorganizaci pražské polytechniky v roce 1920 vznikla z jejího chemického odboru Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství (VŠCHTI) jako jedna ze sedmi vysokých škol v rámci Českého vysokého učení technického.

Vůdčí osobností na vzniklé škole byl profesor Emil Votoček. Za jeho působení vyrostla na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství řada významných chemiků, např. Otakar Quadrat, Rudolf Lukeša další. Současné české veřejnosti je nejznámější profesor Otto Wichterle, objevitel kontaktních čoček.

V roce 1928 absolvoval Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství Vladimír Prelog, který zde v dalších letech získal i doktorát. Jako profesor ETH v Curychu se v roce 1975 stal nositelem Nobelovy ceny za chemii, kterou byl oceněn jeho příspěvek ke stereochemii organických molekul a poznání jejich reakcí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze se hlásí k odkazu profesora Votočka a jeho jménem nazvala nejvyšší ocenění pro vynikající studenty postgraduálního studia, tzv. Votočkovo stipendium. Mimořádným vědeckým osobnostem v oblasti chemie a chemické technologie uděluje VŠCHT Praha jako nejvyšší ocenění Votočkovu medaili.

Dne 21. června 1925 byl za účasti prezidenta T. G. Masaryka položen základní kámen ke stavbě první budovy zamýšleného areálu budov ČVUT v Dejvicích, který měl architektonicky ladit s touto moderní a esteticky působivou čtvrtí. První budova byla určena Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství a slouží jako hlavní budova dodnes. Výuka v ní byla zahájena v roce 1933. Výstavba dalších budov narážela na finanční problémy. V roce 1937 byla dokončena druhá budova o níž se dnes dělí VŠCHT s různými pracovišti ČVUT. V roce 1952 byla Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství vyčleněna ze svazku ČVUT a rozdělena na několik fakult. Vzniklá Vysoká škola chemicko-technologická v Praze měla nejprve tři fakulty:

  • Fakultu anorganické technologie,
  • Fakultu organické technologie,
  • Fakultu potravinářské technologie.

O rok později byla připojena čtvrtá:

  • Fakulta technologie paliv, která byla v roce 1959 přejmenována na Fakultu technologie paliv a vody. V roce 1960 byla založena Fakulta automatizace a ekonomiky. Fakulta technologie paliv a vody změnila v roce 1991 skladbu studijních oborů a také název na Fakultu technologie ochrany prostředí.

V případě Vašeho zájmu můžete navštívit naší Fotogalerii či Videogalerii a prohlédnout si ukázky našich realizací či přímo sekci Ceník, kde naleznete přehled našich úkonů a jejich cenových hladin.

Těšíme se na spolupráci s Vámi!

Vedení firmy

FASÁDNÍ SERVIS®

Zateplené fasády