Zkracování životnosti fasád při opakovaném mytí

 Čištění a mytí fasád vapkou a tlakovou vodou zkracuje jejich životnost.

Zkracovani zivotnosti fasad pri opakovanem myti 01

Že se domy myjí, je ve 21. století docela běžné. U těch, které mají moderní silikonovou, silikátovou, nebo akrylátovou fasádu, je to navíc nezbytnost, protože v zachycené špíně se dobře žije řasám a plísním, jež fasádu rozrušují a zkracují tak její životnost. Takže nezbývá než čas od času objednat firmu, která dům očistí od špíny, mastnoty a samozřejmě také řas a plísní, které vytvářejí charakteristické zelené, respektive černé skvrny. Jenže i na dům je potřeba brát při mytí ohledy. Jinak budete nemile překvapeni tím, jak krátkou dobu moderní fasáda vydržela. O předpokládaných minimálně 25 letech životnosti si v každém případě budete moct nechat jen zdát. „Při mytí domovní fasády jde proti sobě několik požadavků majitelů. Chtějí mít čistý dům rychle, levně a bez starostí. Jenže výsledkem takového přístupu jsou časem jen další starosti a především investice,“ říká Jan Hrdlička, který se čištěním fasád zabývá více než 15 let. Rychlou a levnou možnost omytí domu totiž představuje právě jen tlaková voda z „vapky“. Jenže možnosti regulace tlaku vody z jejích trysek jsou omezené. Logicky, protože tlak je základním principem tohoto systému mytí. To z něj ovšem dělá technologii ne zcela nevhodnou pro mytí moderních fasád! 

Zkracovani zivotnosti fasad pri opakovanem myti 02

Jak trysky škodí

Tlak z trysek obrušuje svrchní vrstvu domovního pláště, čímž ji samozřejmě zeslabuje. Vapka navíc zároveň naruší jeho povrch, což usnadní budoucí zachycení nejen nečistot, ale především výtrusů nových řas a plísní, pro které je členitý povrch moderní fasády ideálním prostředím k životu. A jak tam budou růst, vytvoří opět zelený, nebo černý flek a budou dále rozrušovat povrch fasády, takže nezbude než povolat opět firmu, jež fasádu vyčistí. Vapkou, jak jinak... Zrnitý povrch současných moderních fasád je vlastně sám proti sobě. „Každé zrno na povrchu fasády představuje pro plíseň asi takový úkryt, jako pro člověka Mount Everest,“ hledá přirovnání Kateřina Klánová, která se problematice plísní věnuje ve Státním zdravotním ústavu více než 20 let. „Proti zachycení těchto organizmů by nejlépe fungovala úplně hladká fasáda. Ta by jim nenabízela žádný úkryt. A předpokládám, že by se také snadno udržovala,“ dodává Klánová, která je autorkou knihy „Plísně v domě a bytě“ a na stejné téma provozuje i webové stránky www.plisne.com. Podle odhadů společnosti JTJ Advanced Materials, která vyrábí fotokatalytické přípravky na ochranu fasád, je totiž „obálka“ domu po zhruba třech omytích tlakovou vodou „zralá na totální renovaci“. Vzhledem k tomu, že mytí se obvykle provádí po třech až pěti letech, je zřejmé, že tlaková voda zkracuje předpokládanou životnost fasády přibližně o 10 let. Takže dokud se nezačnou dělat hladké fasády, budou zřejmě jedinými možnostmi, jak je mýt a zároveň neničit, pouze používání demineralizované vody, nebo parní čištění.

Zkracovani zivotnosti fasad pri opakovanem myti 03

„Když fasádu očistíme nejšetrnějším možným způsobem, což znamená například používání demineralizované vody nebo nízkotlaké čištění americkým systémem Turbo Force, omezíme škody na jejím povrchu na nezbytné minimum, což je nesrovnatelné s tím, jak jej poznamená tlaková voda,“ popisuje rozdíl v technologiích Jan Hrdlička. A odkazuje na desítky fotografií poškozených plášťů budov, které shromažďuje na stránkách své firmy www.cisteni-fasad.cz. Některé z nich jsou bez přehánění alarmující: Třeba ty, na kterých se svrchní vrstva asi deset let staré fasády doslova loupe pod rukama. „Současné fasádní systémy ETICS jsou zkrátka k biologickému poškození řasami a plísněmi extrémně náchylné kvůli své členité povrchové struktuře. Ze stejného důvodu jsou ovšem náchylné i na poškození tlakovou vodou,“ konstatuje podle svých zkušeností Hrdlička.

Jde o tisíce domů

Kolika domů se problém se silikonovými, akrylovými či silikátovými fasádami týká, se nedá přesně zjistit. Například podle Marcely Kubů, ředitelky Asociace výrobců minerální izolace (AVMI), bylo v roce 2015 zatepleno jen asi 20 procent rodinných domů. „To je 300 tisíc bytových jednotek z celkového počtu 1,5 milionu. Právě rodinné domy tak aktuálně představují polovinu všech nezateplených bytových jednotek v České republice,“ vypočítala tehdy ředitelka.

Zkracovani zivotnosti fasad pri opakovanem myti 04

 Zateplení je přitom spolu s celkovou renovací hlavním důvodem, kdy se na domě objeví moderní fasáda. Zateplením opatřuje své domy také čím dál více společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ), kterých je v Česku na 70tisíc. Stát zatepluje své budovy už i v rámci programu Zelená úsporám, stejně jako tisíce dalších žadatelů, včetně SVJ či obcí. Z průzkumů AVMI před dvěma roky také vyplynulo, že 71 procent „samostavitelů“ se do zateplení pustí klidně pouze vlastními silami, což možnost získat přehled o rozšíření silikonových a akrylátových fasád dále komplikuje. Pravděpodobně je však celkové množství budov, které se mohou dočkat nové zateplené fasády podstatně vyšší než milion. Tím spíš, že stát i Evropská unie usilují o snížení energetické náročnosti budov v členských zemích. To znamená, že problém se zničenými fasádami relativně brzy dosáhne v Česku (a zřejmě všude v EU, kde je podobné klima) značných rozměrů. Nutnost obnovit fasády se negativně projeví na finanční situaci majitelů rodinných domů, na hospodaření SVJ a zatíží i rozpočty státních institucí a obcí. Alespoň v případě, že se správci a majitelé budov nezačnou aktivně starat o to, jakým způsobem mají pečovat o fasády, aby si je zároveň neničili.

Původní text v PDF

Zkracování životnosti fasád při opakovaném mytí

Zateplené fasády

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.