„Nechat růst na fasádě plísně a řasy je hazard,“ říká doktorka Klánová

Pro boj s plísněmi platí parafráze okřídleného rčení Jana Wericha: „Boj s plísněmi nemůžeme nikdy vyhrát, ale také v něm nesmíme nikdy přestat“. Plísně jsou totiž přirozenou součástí pozemského života, navíc nesmírně nenáročnou na životní podmínky. Dokážou ovšem nadělat pořádnou paseku i tam, kde by to nikdo nečekal. Na budově taková paseka může přijít i na miliony. Co konkrétně můžou plísně způsobit na fasádě obytného domu, nám vysvětlila RNDr. Kateřina Klánová, CSc. ze Státního zdravotního ústavu.

Že plísně v domácnosti nevěstí nic dobrého, ví asi každý. Co však znamenají černé plesnivé skvrny

Také nevěstí nic dobrého a stejně jako v domácnosti to platí dvojnásobně. Jedno nebezpečí je zdravotní a druhé finanční. Podceňovat by se nemělo ani jedno.

Předpokládám, že vedení společenství vlastníků bude nejdřív zajímat finanční riziko...

To spočívá v tom, že plísně a také řasy, jež vytvářejí na fasádách zelené skvrny, narušují povrch, na kterém žijí. Takže čím víc těchto mikroorganizmů na plášti budovy žije, a čím delší dobu tam žijí, tím větší škody způsobí. Samozřejmě tím, že jde o mikroorganizmy, způsobené škody jsou také nejdřív z kategorie „mikro“, a proto je lidé velmi podceňují. Nebo spíš si takovou možnost vůbec neuvědomují. Víc je zajímají možná zdravotní rizika.

A ta spočívají v čem?

Týká se to především alergiků, kterým vadí spory, jež poletují vzduchem. Bohužel je každý alergický trochu na něco jiného a plísní a řas je tolik druhů. Lidé s tímhle zdravotním handicapem můžou jen doufat, že jejich alergeny neobsahují právě ty organizmy, které rostou na fasádě nedaleko jejich oken.

Dá se zdravotní riziko nějak kvantifikovat, nebo blíže popsat?

To úplně nejde, protože alergické reakce jsou velice pestré. Jde ale popsat, kde jsou takové potíže pravděpodobnější. Plísně a řasy se vyskytují především na málo osluněných plochách, čili v případě fasád je to zejména severní strana domů. Pokud před ní rostou ještě stromy, nebo je jinak zastíněna, mikroorganizmům se daří lépe a lépe. Stín a přiměřené vlhko, to je ideální živná půda.

Zmínila jste, že poškození fasády lidé nevnímají. Jak je to možné?

Protože není na první pohled vidět. Tedy ani na druhý. Ale na povrchu moderních zateplovacích systémů žijí mikroorganizmy, které produkují kyseliny, jež vytvářejí biofilm. Ten a částice prachu zadržují vodu, která v zimě mrzne, a tím rozrušuje a oslabuje svrchní vrstvy fasády, což vede k tomu, že je samozřejmě časem méně odolná vůči vnějším vlivům a může dojít i ke zhoršení jejich tepelných vlastností. Kromě toho plís- ně i řasy postupně prorůstají omítkou, což její životnost samozřejmě dále negativně ovlivňuje.

Takže nezbývá, než zateplené domy čas od času nechat umýt?

Je to dobré preventivní opatření.

A jakou další prevenci byste doporučila?

Hladkou omítku. To jednoznačně snižuje možnosti zachycení špíny nebo mikroorganizmů, stejně jako snižuje možnost zůstávání kapek vody za nerovnostmi.

Ovšem tak hladká omítka, aby se na ní neuchytily mikroorganizmy, asi neexistuje...

To asi ne. Kromě struktury omítky záleží také na jejím materiálu. Zatím se ukazuje, že nejvíc plísně a řasy napadají akrylátové omítky bez biocidních přísad. Z běžně používaných typů nejméně zachycují vodu ty silikonové, což snižuje pravděpodobnost uchycení mikroorganizmů. Cokoli, co minimalizuje zachycení vody, nebo usazení prachu a špíny, je pro fasádu dobře.

Jak často by se měla fasáda mýt?

Tak, jak je to potřeba. Ale podle všeho by se to nemělo přehánět s četností, nebo alespoň s razancí mytí, protože tlaková voda údajně moderním fasádám příliš neprospívá. Na druhou stranu je to nejdostupnější způsob mytí.

Dá se ještě nějak omezit degradace svrchních vrstev fasády?

Základem celé prevence je odpovědný vý- běr systému zateplení a jeho materiálů a sa- mozřejmě také firmy, která tu práci bude dělat. Vybírejte si omítku, která je hladká. Do jejich povrchových vrstev se musí přidat biocidní látky, které po dobu své účinnosti budou hubit mikroorganizmy. A průběžně kontrolujte, v jakém stavu fasáda je. Text: Ing. Dalibor Vrána

Původní text v PDF

Nechat růst na fasádě plísně a řasy je hazard

Zateplené fasády

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.